Přistání na zemi a beránek

Po přistání na zemi si mohli malý princ i pilot oddychnout, že jsou v pořádku a nikomu se nic nestalo – jen letadlu, ve kterém letěli, chyběla vrtule. Rozhlédli se okolo a viděli zelenou krajinu se stromy, stany a auty. Přímo před nimi byla cedule s nápisem Kemp a pod ní mapa, Kde byla oranžově vyznačená Recepce.

„Jak se teď dostaneme zpátky nahoru?“ Otázal se Malý princ. Pilot pokrčil rameny a podle jeho obličeje bylo poznat, že plán také nemá.
„Musíme vymyslet náhradní řešení.“

Tak tam smutně oba mlčky stáli, když tu do ticha princ promluvil:
„Prosím pěkně… nakresli mi beránka…“

Když stojíme před příliš velkou záhadou, neodvážíme se neuposlechnout. Ačkoli se to pilotovi
zdálo jakkoliv nesmyslné, vytáhl z kapsy list papíru a plnící pero. Vzpomněl si na historku co vyprávěl malému princi v letadle a řekl mu, že neumí přeci kreslit. Odpověděl:
„To nevadí. Nakresli mi beránka.“

Tak tedy kreslil:

Malý princ se podíval pozorně a řekl:
„Ne! Tenhle je už moc nemocný. Udělej mi jiného.“
Nakreslil tedy tento obrázek:

Princ se mile, shovívavě usmál:
„Ale podívej se … to není beránek, to je beran. Má rohy…“
Tak mu pilot kresbu znovu předělal:

On ji však zase odmítl jako ty předcházející:
„Ten je moc starý. Já chci takového, aby dlouho žil.“
A protože pilot ztratil trpělivost, načmáral tuhle kresbu:

A prohlásil:
„To je bedýnka. Beránek, kterého chceš, je uvnitř.“
Pilot byl velice překvapen, když se obličej malého soudce rozzářil.

„Právě tak jsem to chtěl. Vyrazím hledat pomoc a tohle je beránek, který mi na výpravě bude pomáhat!“

Rozloučil se s pilotem, se slovy ať zatím hlídá letadlo, a vyrazil směr recepce dozvědět se více o místním životě.

Mezitím se v povzdálí něco šustlo a zmizelo v dalším křoví. Co to bylo? Podivil se malý princ.